Poznejte lépe svého psa - zrak

I když je schopen zpozorovat kořist na vzdálenost stovek metrů, zrak psa není na takové úrovni, jak se všeobecně věří.

V rozporu s rozšířenou teorií psi nevidí černobíle, jak se dosud myslelo. Jejich barevné spektrum je však značně omezené a dalo by se přirovnat k vidění barvoslepých lidí. Barvy rozeznáváme díky čípkům, kterých mají psi méně než lidé. Zvláště jim chybí čípky L, které jsou nezbytné pro rozlišování červené barvy a jejích odstínů.

Za vidění ve tmě jsou odpovědné tyčinky, kterých oči psa obsahují větší množství než oči člověka. Navíc - tak jako třeba u krys - jsou jeho oči vystlány speciální vrstvou buněk /tapetum lucidum/, která člověku chybí. Ta umožňuje využít na maximum i velmi slabé osvětlení, je to vlastně jakýsi druh zrcadla. To také vysvětluje, proč ve světle vypadají oči psa žluté. Schopnost dobře vidět v noci je podmíněna alespoň minimem světla. Bez měsíčního nebo jiného světla by pes prakticky nic neviděl.

Pes vidí perfektně do stran. Naše zorné pole nepřekračuje 160°, psí má v průměru 250°. Ostrost vidění je relativně špatná, protože má problémy s akomodací /zaostřením/.

Pes je dalekozraký, tzn. že špatně vidí na blízko - dělá mu potíže rozlišit předměty na vzdálenost menší než 25 cm. Na druhou stranu vidí dobře do dálky a je schopen zachytit jakýkoli pohyb ve vzdálenosti až 1,5 km - pro lovce nesporná výhoda.