Pěstování artyčoku

Artyčok zeleninový (Cynara scolymus L.) je statná víceletá bylina z čeledi hvězdicovitých - Asteraceae, s rozvětvenou lodyhou až přes metr vysokou. Na konci květních stonků mají artyčoky mohutné dekorativní úbory modrofialových květů, kvetoucích v červenci a srpnu. U artyčoku konzumujeme zdužnatělé lůžko nerozvinutého květu.

Artyčok obsahuje tělu velmi prospěšné bioflavonoidy, které chrání náš organismus proti účinkům škodlivých volných radikálů. V artyčoku zeleninovém najdeme provitamín A, vitamín C, kyselinu listovou, vápník, železo, draslík, zinek a hořčík. Artyčok snižuje hladinu cukru v krvi, léčí ledvinová a žlučníková onemocnění a také brání usazování cholesterolu v cévách.

Artyčoky vyžadují hlubokou, lehčí humózní půdu s vysokým obsahem živin. Artyčoky vyžadují slunné a dostatečně teplé stanoviště.

Artyčok pěstujeme ze sadby nebo dělením oddenku. Sadbu si vypěstujeme výsevem semen v únoru nebo březnu. Pokud jste na výsev artyčoku zapomněli, můžete si již mladé rostliny zakoupit na zahradnickém trhu. Dobře vyvinuté rostliny vysazujeme na záhon v polovině května. Spon pro pěstování je 100 x 150 centimetrů.

Podzemní oddenek oddělíme v dubnu. Rostliny poté sázíme do pařeniště v druhé polovině května do sponu 100 x 150 centimetrů.

V době vegetace artyčok zeleninový často zaléváme, okopáváme a odplevelujeme. Na jedné rostlině je vhodné nechat pouze dva až tři květní úbory.

Dobře vyvinuté, ještě nerozvinuté květní úbory začneme sklízet od června. Zákrovní listy by měli být tmavozelené. Úbory řežeme se stopkou dlouhou přibližně 5 až 10 centimetrů.

Na zimu k rostlinám přihrneme půdu, odstřihneme květy i listy těsně u povrchu a přikryjeme artyčoky slámou nebo chvojím. Můžeme je také vykopat i s kořenama a uložit na zimu do sklepa, pařeniště nebo fóliovníku.