Pěstujeme tamarillo jako pokojovou rostlinu

Tamarillo (Cyphomandra betacea) patří do čeledi lilkovitých, stejně tak jako například brambory. Pochází z oblasti Peru a Brazílie, v současné době se pěstuje od severu Argentiny až po jihovýchod Mexika a na Antillách. Tamarillu se také říká stromové nebo francouzské rajče, rajčenka a nebo treetomato.

Tamarillo je stálezelený strom nebo keř s dužnatými bylinnými větvemi, který dorůstá výšky 3 až 4 metrů. Větve jsou pokryty tvrdými, až 20 centimetrů velkými, vejčitými listy se zřetelným žilkováním. Mladé lístky jsou purpurově zbarvené. Rostlina kvete po celý rok (i během dozrávání plodů) fialovorůžovými, příjemně vonícími a hroznovitě uspořádanými květy, vyrůstajícími v paždí listů (připomínají květy brambor).

Plody jsou oválné až široce vřetenovité bobule, zašpičatělé na obou koncích. Plody dozrávají na velmi dlouhé stopce a bývají až 9 centimetrů velké, červeně, karmínově, oranžově nebo žlutě zbarvené (dle odrůdy). Oranžové a červené odrůdy mají chuť spíše sladkou a vyznačují se křehkostí. Žlutá tamarilla jsou tvrdá a kyselá. Jejich slupka je pevná a hladká, dužina pod ní je masitá, šťavnatá a obsahuje drobná semínka. Tamarillo obsahuje vápník, železo, fosfor, vitamín A, C, B1, B2, B3. Navíc má malý obsah tuků.

Toto ovoce můžeme konzumovat syrové (dle odrůdy), chutné je v kombinaci se sýrem, šunkou a nebo s ostatním exotickým ovocem (ananas, mango, apod.). Rozmixované tamarillo můžeme přidat do dipů (k masitým pokrmům) a nápojů. Lze z něj udělat marmeládu, kompot a nebo povidla. Lehce hořkou příchuť tohoto ovoce lze odstranit krátkým povařením nebo přidáním cukru. Doporučuje se jíst oloupané plody, protože hořkost je typická právě pro slupku - ta se však snadno sloupne ve vroucí vodě.

Rostlině vyhovují teplá a slunečná místa s kyprou, písčitohlinitou půdou.

Tamarillo dobře roste a plodí při teplotách 28 až 30 °C. Pokud jej pěstujeme jako pokojovou rostlinu, teplota se může pohybovat okolo 20°C. Aby rostlina plodila, je důležité ji zajistit po celý rok dostatek slunečního záření (případně umělého osvětlení) a teploty pohybující se okolo 30°C. Takové pěstování je ale časově i finančně náročné. Lze je letnit na polostinném místě.

Rostliny se snadno rozmnožují semenem, které nalezneme v dužnině plodů. Lze jej pěstovat i z odnoží nebo řízků. Semenáče kvetou nejčastěji až třetím rokem.

Rostlinu pravidelně zaléváme odstátou vodou. Zejména mladé rostliny tamarilla jsou choulostivé a velmi citlivé na přelití i na přeschnutí. Rostlina je také velmi náročná na výživu, stejně jako rajčata ji přihnojujeme jednou za čtrnáct dní speciálním organickým hnojivem rozpuštěným ve vodě.

Rostlina plodí cca po třech letech. V našich klimatických podmínkách se pěstuje zejména jako pokojová rostlina (plody tvoří málokdy).

Tamarillo by mělo přezimovat v teplém skleníku nebo i v bytě při teplotě 10 °C. Rostliny nejsou mrazuvzdorné.