Estonský lovecký pes

Estonský lovecký pes je plemenem loveckých psů, honičů. Byl vyšlechtěný v Estonsku a vznikl křížením místních estonských loveckých psů s bígly, foxhoundy a švýcarskými honiči. Standard plemene byl přiznán v roce 1954. Estonský lovecký pes je rozšířený především v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku a evropské části Ruska.

Estonský lovecký pes je rychlý, dobrosrdečný a společenský pes, který uznává pouze svého majitele. K cizím lidem se chová ostražitě. Vztah k ostatním zvířatům je spíše rezervovaný. Je vhodný pro strážní a hlídací službu.

Estonský lovecký pes má kohoutkovou výšku v rozmezí od 42 do 54 centimetrů.

Přesnou váhu standart neuvádí.

Toto psí plemeno má krátkou a drsnou srst, se slabě rozvinutým základem. Zbarvení je černě klínové v ruměnkách, jindy hnědě klínové v červánkách, purpurově klínové nebo kruponové.

Estonský lovecký pes je pes nevelkých rozměrů, s dobře vyvinutými svaly.

Oči jsou tmavé, mírně zkosené a šikmo posazené.

Uši jsou visící a dlouhé, na koncích zakulacené, nízko posazené a přiléhající k hlavě.

Ocas je šavlovitý, dosahuje k hlezenním kloubům.

Výchova štěněte musí být důsledná, měla by začít již od ranného věku štěněte. Výchova musí být také založená na vzájemném respektu. Povaha psa není komplikovaná a jakmile pochopí vaše pravidla, nebude je porušovat.

Péče o srst není složitá, stačí cca 1x týdně kartáčovat. Důležité je také zastřihování chloupků kolem očí a čistění kožních záhybů pod očima. Nesmíme zapomenout na pravidelné zastřihování drápků.

Snažte se zajistit tomuto psímu plemenu hodně pohybu. Vyžaduje pravidelnou fyzickou zátěž. Pes se dožívá obvykle vysokého věku, nad 13 let.