Jak zvířata pijí Každý živočich potřebuje vodu, aby svůj metabolismus udržel v rovnováze. Množství vody a způsob jejího přijímání závisí na druhu zvířete, jeho potravních zvyklostech a životním prostředí.

Proč vlastně zvířata pijí Voda je hlavní součástí tělesných tekutin zvířat a tvoří 60 - 80 % jejich celkové tělesné hmotnosti. I zvířata, která vydrží po celé týdny bez potravy, bez vody zahynou během několika dní. Některá zvířata lze z hlediska potřeby vody zařadit mezi takzvané „rizikové skupiny”. Obojživelníci, například žáby a mloci, mají porézní kůži, kterou mohou vodu přijímat i vylučovat. Jsou - li delší dobu vystaveni účinkům větru a slunce, mohou doslova uschnout.

Způsob pití zvířat V zemích mírného pásma a ve vlhkých teplých oblastech většinou zvířatům nečiní žádné problémy najít zdroje stojaté nebo tekoucí vody. Žáby nasávají vodu celým povrchem těla, plazi a ptáci vodu sají ústy. Ne všechna zvířata musí pít vodu. Například gorily žvýkají šťavnaté listy, které jejich potřebu vody zcela uspokojí.

Zvířata žijící v suchých oblastech V suchých oblastech se někdy žádná voda nenajde. Proto si zejména pouštní zvířata vyvinula schopnost udržet si zásobu vody v těle po dlouhou dobu, neboť se napijí jen jednou za několik dní a s vodou ve svém těle musejí hospodařit co nejúsporněji. Například Přímorožec arabský tráví nejteplejší hodiny dne ve stínu, aby omezil dýchání a snížil tak ztrátu vody z organismu.

Jaké nebezpečí hrozí při pití zvířat?
Když zvířata přichází k napajedlu, většinou mají za sebou dlouhou, únavnou cestu, jsou přehřátá a žíznivá. V tomto stavu jsou pro lvy a hyeny snadnou kořistí. Smrtelné nebezpečí číhá i ve vodě. Při březích napajedel v tropických oblastech, číhají krokodýli. Pití je pro většinu zvířat velmi důležité, a proto se kvůli němu odvažují i na nebezpečná místa.


Musí pít i ryby? Dalo by se předpokládat, že ryby, které žijí neustále ve vodě, nemohou mít s udržováním dostatečného množství vody v organismu žádné problémy, neboť její úbytek je nahrazován vodou z okolního prostředí. Sladkovodní ryby nemusejí nikdy pít, protože jejich organismus neustále nasává vodu žábrami i kůží.

Zajímavosti Velbloudi mohou v důsledku úbytku tělních tekutin ztratit až třetinu celkové tělesné hmotnosti, aniž by nějak strádali. Některé žáby žijící v australských polopouštích se brání proti vyschnutí tak, že se uzavřou do vodotěsného slizového pouzdra. Z něj vylézají, jen když zaprší, což je někdy i jednou za tři roky. Kráva kojící tele vypije až 70 litrů vody denně. Při kojení spotřeba vody výrazně stoupá.
Ryby, které žijí střídavě ve slaných i sladkých vodách, musí s přecházením z jednoho do druhého životního prostředí měnit i způsob hospodaření těla s vodou, což znamená střídavě pít, aby vyrovnaly ztráty vody z organismu, a vylučovat přebytečnou vodu z těla ven.
K rybám, které se dokáží přizpůsobit extrémním výkyvům koncentrací solí a a minerálních látek ve vodě, patří například úhoř a losos.