Plemeno koček Ragdoll bylo vyšlechtěno v USA na konci 60. let 20. století. Tam americká chovatelka spářila bílou angorovitou kočku s kocourem plemene Birma. Koťata, která z tohoto spáření vzešla, jsou považována za základ dalšího chovu Ragdollů.
V současnosti je plemeno Ragdoll uznáváno v USA skoro všemi kočičími spolky a svazy. Roku 1981 se dostaly první Ragdollové do Evropy, konkrétně do Velké Británie, kde si toto plemeno zakrátko dobylo srdce Britů. Nyní jsou Radgollové velmi oblíbení a to nejen ve Velké Británii.
Ragdoll – charakterRagdollové jsou kočky vázané na své majitele a v žádném případě nemají rádi samotu. Většinou bývají velmi snášenlivé a sociální, což je dobrým předpokladem pro soužití s jinými kočkami. Jsou atraktivní, temperamentní a mají velký zájem o okolí. Mnoho ragdollů se naučí i aportovat. Jsou to kočky hravé, mazlivé, zvědavé i nápadité. Ragdollové mají takovou trpělivost, že se raději stáhnou do ústraní, než by škrábaly či kousaly.
Ragdoll – standardní rysy TěloRagdollové jsou velké, masivně stavěné kočky se střední stavbou kostí a dlouhým svalnatým tělem.
OcasOcas mají Ragdollové dobře osrstnělý a huňatý.
HlavaHlava je středně velká, široká s plochým místem mezi ušima, posazená na krátkém, ale silném krku.
UšiUši ragdollů jsou středně velké a mají široký kořen a zaoblené špičky. Umístěny jsou daleko od sebe, nakloněny mírně dopředu.
OčiRagdollové mají vždy modré oči a čím je barva intenzivnější, tím lépe.
SrstSrst ragdollů je středně dlouhá. V oblasti krku je nejdelší, naopak v oblasti obličeje je krátká a od konce hlavy se prodlužuje přes ramena směrem ke hřbetu.
Ragdoll – péče o srstU Ragdollů není péče o srst tak náročná jako třeba u perských koček. Není však pravda, že srst nemůže zplstnatět a že nelíná. Česání a kartáčování závisí na individuálním stavu srsti Ragdollů. Zpravidla stačí srst kartáčovat jednou až dvakrát týdně. V období výměny srsti může být zapotřebí častější kartáčování.
