Peruánský naháč – pes Inků

Peruánský naháč je inteligentní, přizpůsobivé, smělé, odvážné, hravé a také mazlivé psí plemeno. Svého pána a jeho rodinu nadevše miluje, má rád také malé děti a dobře se snese i s ostatními domácími zvířaty. Je nedůvěřivý vůči cizím lidem, chová se k nim ostražitě a nebojácně. I když se štěkotem projevuje minimálně, je výborným hlídačem.

Rozeznáváme tři druhy peruánského naháče:

Váha se u peruánského naháče malé velikosti se pohybuje od 4 do 8 kilogramů, u střední velikosti v rozmezí od 8 do 12 kilogramů a velké velikosti pak v rozmezí od 12 do 23 kilogramů.

Pro peruánského naháče je charakteristická absence srsti. Chmýří připomínající srst se může vyskytovat pouze na hlavě, hřbetě, koncích končetin a nebo také ocasu. Kůže peruánského naháče je hladká, pružná a příjemně hřejivá. Zbarvení kůže může být černé, modročerné, šedé, tmavě hnědé, plavé nebo břidlicové. Existují i jednobarevní peruánští naháči s růžovými skvrnami.

Tělo je harmonicky vyvážené, s hlubokým hrudníkem a dobře postavenými, pružnými končetinami. Poměr délky těla a výšky v kohoutku je 1:1.

Hlava se zužuje směrem k nosu. Stop není příliš zřetelný.

Uši jsou středně velké a mají trojúhelníkový tvar.

Oči jsou střední velikosti, mandlovitě tvarované, nejsou zapadlé ani vystouplé a jejich barva souvisí s barvou kůže. Oči mají inteligentní, živý a veselý výraz.

Ocas je hluboko nasazený a směrem ke špičce se zužuje. V klidu je svěšený, při vzrušení je vztyčený nad hřbetní linií.

U tohoto plemene není potřeba pečovat o srst, ale o kůži. Je potřeba ji denně chránit před sluncem, mrazem a také proti vysychání. Pravidelně by se měly kontrolovat uši a čistit zvukovody.

Výchova štěněte musí být důsledná, měla by začít již od ranného věku štěněte. Výchova musí být také založená na vzájemném respektu. Peruánský naháč se dožívá průměrného věku 13 až 15 let, ale i déle.