Papoušek královský

Papoušek královský pochází z východní Austrálie. První, kdo tento druh popsal byl v roce 1818 Lichtenstein. Dnes je jejich přírodní lokalita velkou měrou nahrazena zemědělskou půdou. Nejčastěji se vyskytují v párech nebo hejnech čítajících pár kusů. Navštěvují zahrady, zalesněné plochy, parky či deštné lesy. Páry hnízdí nejčastěji v dutinách eukalyptových stromů. Jako vystýlka jim slouží hobliny vznikající při úpravě kotliny. Volně žijící papoušci královští jsou vcelku plašší.

Alisterus scapularis

Samci papouška královského jsou jasně červeně a oranžově zbarveni na hlavě, krku a spodní straně těla. Jejich záda a křídla jsou zelená, zadek a ocas modrý. Oči mají žluté. Končetiny s prsty jsou stejně jako u samic šedé. Zobák samiček je rovněž šedý, kdežto u samců převážně červený s černými okraji. Samice papoušků královských jsou zbarveny stejně jako samci, výjimku tvoří jejich hlava a horní strana ocasu, ty jsou tmavě zelené.

Papoušky královské krmíme slunečnicí, ovsem, pšenicí, semencem, loupanou kukuřicí, ořechy, burskými oříšky, mandlemi. Nabídka ovoce může být široká, podle zájmu papoušků. Dále dáváme různé bobule (jahody, šípky aj.) a pamatujeme na různé zelené krmení i zeleninu. Zrniny dáváme ve stavu suchém, naklíčeném, případně ve stavu mléčné zralosti. Nezbytné jsou vitamíny, minerálie a stopové prvky, užitečné jsou také aminokyseliny. Tyto doplňky dáváme v množství a v termínech doporučených výrobcem.

Samci dospívají pohlavně ve třetím roce věku, samice ve druhém roce. K hnízdění dochází v dubnu či květnu. Snůška čítá 4 - 6 vajec, inkubace je v literatuře uváděna různě, tedy 19, 20 ale i 24 dnů. Mláďata rychle rostou a za 37 dnů vyletují z hnízda, ale rodiče je ještě 3-4 týdny dokrmují.