Základním prvkem italské zahrady je geometrie, proporce a symetrie. Tento styl se stal univerzálním, byl přejímaný a napodobovaný všemi evropskými panovnickými dvory. Jeho počátky leží v renesanční Itálii. Vyvíjel se pomalu.
Geometrické vzory se symetrickou výsadbou se poprvé objevily a byly obhajovány ve Florencii, ačkoliv jde o napodobeniny antických římských zahrad, popsaných v písemných dokumentech.
Od poloviny 16. století byla ornamentální výsadba běžná. Celé zahrady se vysazovaly do kruhů, čtverců, trojúhelníků, pětiúhelníků nebo šestiúhelníků. Později tento styl pronikl do Francie, kde jsou jeho vrcholnou ukázkou královské zahrady ve Versailles.
Jednou z nejvlivnějších prací, pokud jde o výsledný dojem, je Bramantův plán, vytvořený na zakázku pro zahradu papeže Julia II. v Římě a spojující vilu Belveder s papežským palácem. Na svažitém pozemku se Bramante rozhodl zvýraznit dané místo tím, že vytvořil výraznou centrální perspektivu se stupni postavenými napříč svahem.
Zahrada se tak změnila ze statického mřížového vzoru v ploché krajině v dynamický vzor sledující příčnou osu svahu. Po dvě následující staletí bylo možné vidět v Itálii mnoho obměn tohoto řešení.
Zahradami charakteristickými pro italské pozdně renesanční období jsou zahrady v Boboli za palácem Pitti ve Florencii. Zdobí je mnoho velkých soch a balustrád, které vytvářejí centra pozornosti a vyhlídky. Najdeme v nich i fontány a nádherná zákoutí.
I dnes je italský styl zahrad stále aktuální, i když poněkud pracnější na údržbu. Abychom dosáhli „italského“ vzhledu zahrady, nemělo by v ní chybět:
Jižní dřeviny (cypřiš, myrta, tamaryšek, pinie)
Pergoly
Omezení travnaté plochy
Fontány, kaskády
Terasy, rampy, schodiště, balustrády, plastiky
Perspektivní průhledy Další rady z rubriky Moderní zahrada: Zahradní jezírka – jak na ně Bazény – v čem se koupat Pergola chrání proti slunci Houpací sítě a křesla Kameny v zahradě Zahradní vřesoviště
