Maliník a jeho pěstování Maliník obecný (Rubus idaeus) je známý ovocný keřík, který zná snad každý z nás. Jeho plody jsou velice chutné a mají všestranné využití (zavařování, mražení, ovocné štávy .. atd.). Listy maliníku se používají v lidovém léčitelství. Díky archeologickým nálezům víme, že maliny sbírali lidé již v neolitu. Z plodů se vyrábí sirupy a další nealkoholické nápoje například Kofola.
Maliník – stanoviště Maliník obecný (Rubus idaeus) vyžaduje světlejší stanoviště, ne však přímé slunce. Půda by měla být propustná, s dostatečnou dávkou živin.
Maliník – výsadba Maliník vysazujeme na podzim.
Maliník – spon výsadby Rostliny maliníku vysazujeme ve sponu 50 x 60 centimetrů.
Maliník – hnojení Maliník hnojíme na jaře, nejlépe kombinovaným hnojivem – CERERITEM.
Maliník – sběr plodů Maliník plodí na letorostech vyrostlých z loňských výhonů. Plody sbíráme od července do srpna.
Maliník – údržba po sklizni Po sklizni dvouleté odplozené, nemocné nebo slabé výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. Na jaře příštího roku výhony zastřihneme o čtvrtinu, čímž podpoříme růst plodonosného obrostu.
Maliník – choroby a škůdci Maliník je nejčastěji napadán broukem malinovníkem, mšicemi, plísní šedou, bejlomorkou a žlabatkou.
Maliník – zajímavost Listy maliníku obsahují třísloviny, flavony a organické kyseliny, z nichž nejhojněji je zastoupena kyselina citrónová, dále značné množství vitaminu C, cukry, stopy silice a řada dalších látek. Plody obsahují cukr, pektin, barviva, organické kyseliny a silice, pecičky obsahují 16% žlutozeleného oleje.