Letní řez jabloní a hrušní

Letním řezem u ovocných dřevin oslabujeme růst a podporujeme plodnost, protože snižujeme listovou plochu a tím omezíme i fotosyntézu. To má za následek přibrždění růstu kořenů a nových letorostů (vegetativních částí stromu). Čím dříve řez provedeme, tím dříve dosáhneme většího oslabení růstu. Letní řez je vhodný především u jabloní a hrušní. Důležité je, abychom letní řez prováděli pravidelně. Letní řez kombinujeme s dalšími typy řezů, abychom docílili zakládání a diferenciace květních pupenů a tvorby plodonosného bočního obrostu.

Zaštipování je vlastně zákrok, při kterém provádíme obměnu zkracování, které provádíme v průběhu vegetace. Regulujeme nebo zastavujeme růst letorostů, podporujeme jejich změnu na plodonosný obrost. Zaštipování spočívá v zalomení ještě měkkých přírustků. Konkureční přírustky zaštiťujeme u báze, můžeme je vylomit když dosáhnou délky 7 až 10 centimetrů. Nové letorosty, které vyrůstají z ponechaných pupenů, zaštipujeme ještě hlouběji a útvar, který se napřeskok vytvoří, odřízneme.

Účinek vylamování letorostů je srovnatelný s prořezáváním. Vyrůstající výhonky vylamujeme ručně co nejdříve. Vylamování mladých letorostů vyžaduje méně námahy. Tímto způsobem postupujeme u konkurenčních letorostů, u vlků na starších větvívh a na vrcholech oblouků. Také u výhonků, které rostou ve shlucích. Při vylamování letorostů je důležité, abychom výhonek vytrhli vždy proti směru růstu a tak odstranili i jeho patku, kde se nachází velké množství spících pupenů. Rány není třeba ošetřovat, v průběhu vegetace se samy brzy zacelí.

Řez na patku je účinný avšak málo využívaný způsob podpory tvorby plodonosného obrostu. Letorosty, které dosáhly délky přibližně 30-ti centimetrů, zkrátíme je na délku 0,5 až 0,8 centimetrů. Tak se probudí spící pupeny na jejich bázi. Do konce vegetačního období se z nich vyvinou několika centimetrové letorosty, které jsou nejčastěji zakončené květním pupenem.