Jorkšírský teriér pochází z Velké Británie. V roce 1886 bylo toto plemeno oficiálně zaneseno do anglické knihy „Kennel Club” několik exemplářů pod společným názvem „Broken Haired Scotch or Yorkshire terrier”. Jokšírský teriér patří ve Velké Británii k nejpočetnějším a nejoblíbenějším psům.
Jokšírský teriér je velmi inteligentní, sportovně i společensky založené plemeno. Pes je vhodný do rodiny s dětmi. Povaha jokšírského teriéra je velmi přátelská, snášenlivá, učenlivá, veselá bez známek agrese. Jokšírský teriér vychází dobře s ostatními psy, domácími zvířaty a dětmi. Věnujete-li mu hodně pozornosti, velmi si toho váží, někteří jedinci proto špatně snášejí samotu. Vůči cizím lidem se chová jokšírský teriér vyčkávavě.
Průměrná výška jokšírského teriéra se pohybuje v rozmezí 22,5 až 23,5 centimetrů. Váha je úměrná výšce, standart FCI váhu neudává. Váha se pohybuje v rozmezí 2,5 až 3,5 kilogramů. Srst jokšírského teriéra je dlouhá, velmi jemná, hedvábná, lesklá a rovná. Zbarvení je tmavé, na těle a ocase ocelově modré, na ostatních částech těla tříslové.
Srst se rychle zacuchá a musí se každý den vyčesat, zvláště na břiše, pod ušima a mezi končetinami. Výhodou této srsti je, že nelíná, protože eventuální odumřelé chlupy se zachytí v kartáči. Ve zvukovodu, který musí být vždy čistý, nesmějí být žádné uvolněné chlupy. Pokud je to nutné, zastřihávejte uvolněné chlupy mezi polštářky na tlapkách. Nejvíce péče srst potřebuje v období přeměny štěněčí srsti za dospělou. To je nutné kartáčování a česání denně.
Výchova psa probíhá většinou bez problémů, měla by začít již od raného věku štěněte. Jokšírský teriér se bez problémů dožívá vysokého stáří. Věk 16 až 18 let není u tohoto plemene žádnou zvláštností.
Snažte se zajistit jokšírskému teriérovi dostatek pohybu. V sychravějším počasí bychom ale neměli procházky moc přehánět, protože jokšírský teriér je méně odolný proti vlhkému prostředí.