Jmelí bílé – tradiční rostlina Vánoc i lék na mnohé neduhy

Jmelí je parazitická rostlina, která roste v korunách různých listnatých a jehličnatých stromů, z nichž odčerpává vodu a živiny (kromě cukrů, které hostitelská rostlina vyrobí fotosyntézou).

Podle hostitelských rostlin se rozlišují 3 poddruhy jmelí, kterými jsou následující:

Jmelí na svých hostitelských rostlinách vytváří keříky, které mohou dosahovat průměru až jednoho metru. Kořeny (savé orgány) vyrůstají z kůry větví hostitelských rostlin. Tělo jmelí tvoří větévky, na nichž jsou umístěny obvykle podlouhlé, celokrajné, kožovité listy zelené barvy. Drobné květy vyrůstají v úžlabí větviček, a na rostlině se objevují na jaře. Po odkvětu se vytváří plody, kterými jsou malé, cca půl centimetru velké bobule bílé barvy, které v sobě ukrývají semena a na povrchu jsou obaleny lepkavou hmotou. Bobule jsou potravou ptáků, zejména pak brkoslava, drozda a pěnice, díky nimž se také jmelí rozšiřuje na další hostitelské rostliny.

Pro zajímavost: Jmelí bílé je schopno přizpůsobit tvar svých listů dle své hostitelské rostliny.

Jmelí má své místo i v lidových tradicích. Pověsíme-li si jmelí na Vánoce a Nový rok v domě, mělo by nám přinést mír, pohodu a štěstí.

Listy a větévky jmelí bílého obsahují flavonoidy, proteiny, viskotoxincholin, acetylcholin, histamin, triperteny, pryskyřičný alkohol, sacharidy, kyselinu kávovou, kyselinu sinapinovou, gama aminokyselinu máselnou a další, účinné látky, díky čemuž se jmelí v lidovém léčitelství (ve formě čaje nebo odvaru) doporučuje především na snížení krevního tlaku, při ateroskleróze, chorobách stáří, nervových a srdečních chorobách. Je také účinným močopudným prostředkem. Dříve se odvar z jmelí používal jako lék při zimnici, žloutence, souchotinám a také padoucnici.

Upozornění: Plody jsou jedovaté a nesmí se užívat!

Jednu kávovou lžičku sušeného jmelí zalijeme 200 mililitry vroucí vody a necháme vyluhovat. Poté pijeme 2x denně a to vždy před jídlem.