Travní směsi - na výběru záleží

ZALOŽENÍ TRÁVNÍKU

Určující měrou se na kvalitě trávníku podílí jeho způsob založení, dá se přímo říct, že jak si trávník založíme takový ho budeme mít.

Předseťová příprava

Trávník je zakládán jako dlouholetá kultura, nekvalitně provedená předseťová příprava půdy se mnohdy projeví až v dalších letech a její náprava je pracná. Nejdůležitější je svrchní vrstva půdy, která bývá u nových trávníků často stavebními pracemi předcházejí zakládání zahrady zcela zničena, rozježděna, znehodnocena zbytky stavebního materiálu a pod. V takovém případě je lépe navést povrchovou vrstvu v síle kolem 10-15 cm znovu, nebo před staveními pracemi provést skrývku povrchové vrstvy ornice. V každém případě je nutné do hloubky 15-20 cm zbavit pozemek stavebních zbytků, písku, suti, jinak později vzniknou ostrůvky různé kvality vlivem rozdílné propustnosti podloží a pH. Při přípravě povrchové vrstvy půdy odstraníme i oddenky vytrvalých plevelů, které by nám později jen přidělaly problémy.

Pro růst trávníku je vhodná středně těžká zemina s pH 5,5-6,5 a obsahem 5 % humusu. Propustnost lze upravit přídavkem písku, písčitou půdu můžeme upravit přídavkem dobrého kompostu. Nadměrnou kyselost upravíme vápencem, ale výsledné pH by nemělo překročit 6,5.

Trávník vyžaduje dostatek vláhy, ale pokud se na trávníkové ploše vyskytují trvale zamokřená místa, je nutné je před založením odvodnit, např. podzemním odvedením vody písčitou částí půdního profilu, nebo dokonce trubkovou drenáží, jinak se v budoucnu nevyhneme problémům s odumíráním trávníku, růstem mechu a jiných vlhkomilných plevelů.

Dalším podstatným faktorem ovlivňující kvalitu trávníku je jeho výživa. Na ní je nutno pamatovat již při zakládání. Do půdy zapravíme 30-60 g/m² plného průmyslového hnojiva, např. Cererit nebo speciální hnojiva určená přímo pro trávníky.

Svrchní vrstvičku zeminy je nutné kultivovat zvláště pečlivě. Musí být bez hrud, dokonale rovná a nejlépe zbavená všech kamínků větších než 2 cm.

K setí přistupujeme až po částečném slehnutí povrchové vrstvy půdy, zhruba za 2-4 týdny, na to se velmi často zapomíná. Před setím je možné ještě hrabáním poopravit rovinu terénu, pokud se objeví drobné nerovnosti, ale půda pod 2 cm by již měla být slehlá, aby byla obnovena půdní kapilarita. Během slehnutí také dojde k vyklíčení některých plevelů, které lze plečkovacím rámečkem a hráběmi snadno odstranit. Do svrchní vrstvičky půdy po zničení plevele zapravíme startovací dávku plného hnojiva v dávce 10-20 g/m².

Výběr osiva

Travní osivo bychom měli vybírat nejen podle způsobu využívání trávníku, ale především podle stanovištních podmínek. Univerzální směsi splňují svůj účel v průměrných podmínkách, pokud chceme pěstovat trávník v sušších, zastíněných nebo jinak nestandardních podmínkách je nutné vybrat speciální směs.

V dnešní době je možné nakoupit jednotlivé druhy trav samostatně a osivo si namíchat. To však vyžaduje trávníkářské zkušenosti, které jsou již promítnuty v nabízených standardních i speciálních směsích. U nich je podle označení zcela zřejmé do jakých podmínek jsou určeny. V celkové nabídce je mnoho různých směsí s konkrétním zaměřením jak podle stanovištních podmínek, tak podle intenzity údržby i stupně zatížení. Kromě toho si lze objednat směs sestavenou na přání. V každém případě pamatujte na krátkou životnost travního osiva, které bychom měli do roka spotřebovat a po třech letech je téměř nepoužitelné.

Vhodné travní druhy

Jílek vytrvalý (Lolium perene)

Víceletá (2 - 6 let) volně trsnatá tráva nižšího vzrůstu. Je vhodná především do zatěžovaných trávníků, které zapojí již v prvním roce po vysetí. Její vytrvalost je podmíněna půdními vlastnostmi - na půdách lehkých se zhruba do 5 let ztrácí na půdách těžších může být i vytrvalá.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Ahoj, Avenue, Barball, Barclay, Barrage, Gator, Jakub, Leon, Mondial, Sport, Talgo.

Kostřava červená (Festuca rubra)

Vytrvalá nízká tráva. Má dvě formy - trsnatou (ssp. fallax) a výběžkatou (ssp. genuina). Má malé nároky na stanoviště, je značně plastická i k půdní reakci, dobře snáší zatěžování a časté sekání, je běžnou složkou většiny travních směsí.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Barcrown, Bargreen, Barlotte, Barnica, Center, Darwin, Dawson, Enjoy, Ferota, Herald, Koket, Olivia, Rosana, Rufilla, Samanta, Veverka.

Kostřava ovčí (Festuca ovina)

Vytrvalá velmi nízká hustě trsnatá tráva se štětinovitými listy. Je vhodná do suchých stanovišť, kde se uplatní její velká konkurenční schopnost. Nesnáší příliš zatěžování ani sekání.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Biljart, Jana, Pintor, Valda.

Lipnice luční (Poa pratensis)

Nižší výběžkatá velmi vytrvalá tráva. Je základním druhem v travních směsích. Roste pomaleji a travní porost zapojuje až druhým i třetím rokem. Dobře snáší sekání, rychle obrůstá a díky pevnému drnu snáší i střední zátěž.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Asset, Bartitia, Bohemia, Julia, Krasa, Miracle, Nimbus, Parade.

Lipnice hajní (Poa nemoralis)

Nižší, řidší vytrvalá trsnatá tráva, vhodná především do sušších stinných podmínek. V trávníkářství jde o doplňkový druh. Vyvíjí se pomalu snáší hůře sešlapávání a při častém sekání ustupuje z porostu.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Dekora.

Lipnice smáčknutá (Poa compressa)

Nižší vytrvalá, silně výběžkatá tráva snášející suché a štěrkovité půdy. U nás se používá díky mohutnému kořenovému systému do extrémních podmínek na zpevnění silničních náspů. V trávnících se příliš neuplatňuje.
V ČR je povolena odrůda Razula.

Lipnice roční (Poa annua)

Velmi nízká trsnatá jednoletá plevelná tráva. Má velmi rychlý růst a velmi brzo zapojuje porost. Je použitelná jako příměs do travních směsí od nich vyžadujeme rychlý okrasný jednoletý efekt. Snáší sekání i zatěžování.

Metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)

Vytrvalá silně trsnatá tráva. Je velmi plastická k půdním i klimatickým podmínkám. V trávnících se zatím příliš nepoužívá. Pro svou nenáročnost a rychlou schopnost zapojit porost je vhodná do zatěžovaných trávníků.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Kometa, Meta, Sibir.

Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)

Nižší řidší trsnatá tráva snášející dobře suchá slunná stanoviště. V porostu vytrvává asi 5 let, ve vlhkých podmínkách dobře odnožuje. Roste pomalu a porost zapojuje až za 2 - 3 roky.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Rožnovská

Psineček tenký (Agrostis tenuis)

Nízká krátce výběžkatá vytrvalá tráva. Snáší chudá stanoviště. Porost zapojuje později, ale má značnou konkurenční schopnost. Trávník vytváří jemný se sklonem k plstnatěním.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Bardot, Golf, Teno.

Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)

Vyšší výběžkatá vytrvalá tráva. Snáší i zastíněná suchá stanoviště. Roste pomalu a porost zapojuje až po 2 - 3 letech.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Rožnovský.

Základní vlastnosti vhodných travních druhů

Vzorové receptury travních směsí

V literatuře najdete mnoho sestav travních směsí pro různé stanovištní podmínky. Podle jejich složení můžete porovnat prodávanou směs, zda bude vyhovovat vašim požadavkům a případně ji můžete doplnit samostatným travním druhem. Při sestavování směsi hrají významnou úlohu i vyšlechtěné odrůdy, které se svými vlastnostmi často liší od původních druhů - odrůdy se zvýšeným odnožováním, odolné sešlapávání, nebo se sníženou intenzitou růstu a podobně. Jejich vhodné použití do směsí je lépe přenechat odborníkům.

Travní směs pro reprezentativní trávníky (12 g/m²)

Travní směs okrasná pro méně zatěžované trávníky (15 g/m²)

Travní směs okrasná pro zatěžované trávníky (20 g/m²)

Travní směs okrasná pro stinná stanoviště (12 g/m²)

Travní směs pro trávníky na výsluní s lehkou sušší půdou

Travní směs pro trávníky na výsluní se středně těžkou půdou

Travní směs pro trávníky na výsluní s těžkou vlhčí půdou

Travní směs pro trávníky do polostínu s lehkou sušší půdou

Travní směs pro trávníky do polostínu se středně těžkou půdou

Travní směs pro trávníky do polostínu těžkou vlhčí půdou

Výsev trávníku

Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace a v posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení.

Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva - může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12 do 25 g/m2 jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi a měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva.

Po vysetí

Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší.

Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně) ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy.

Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1-2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo pomocí nášlapných prkének připevněných na obuvi, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci.

U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme a povrch utužíme.

Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzívní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak přehoustlé ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení dojde zpravidla k úplnému zničení porostu, a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, která chrání i před ptactvem.

Klíčící trávník

Založení trávníku výsadbou

K okamžitému založení trávníku je možné použít předpěstované travní porosty. Travní drn je seříznut v síle asi 5 cm z pozemků určených k předpěstování ve tvaru kostek, sbalen do rolí a přepraven na místo výsadby, vždy jen v množství, které stačíme do druhého dne spotřebovat.

Výsadba spočívá v rozbalení a pečlivém sestavení jednotlivých kostek v pásech na povrch půdy. Půda přitom musí být připravena stejně pečlivě jako pro setí, povrch půdy musí být před pokládáním mírně zkypřen prohrabáním. Kladení travních kostek je poměrně náročné na přesnost, navíc se musíme při dopravě drnů pohybovat jen po položených drnech chráněných prkny. Na povrch půdy před položením nešlapeme, šlápoty by zabránily zakořenění. Vzniklé štěrbiny dosypeme zeminou a ihned osejeme vhodnou travní směsí. Po položení travního koberce povrch přiválíme a důkladně zalijeme. Pravidelná zálivka je nutná i v dalších dnech.

Následující článek je převzat ze stránek www.zahradkari.cz za písemného svolení autora i vydavatele. Celý článek si můžete přečíst ZDE>