Pečujeme o kamélie

Kamélie neboli Camellia japonica

Kamélie pochází z Číny a z Japonska a do Evropy byla dovezena poměrně pozdě, tedy až v polovině osmnáctého století. Do té doby se vyskytovala pouze v Asii, kde už je domorodí lidé znali více než tisíc let. V této oblasti se vyskytují jako až deset metrů vysoké dřeviny, které rostou v chladných horských podmínkách. Přesto, že je na chlad zvyklá, na pěstování je náročná. V jižních částech Evropy se běžně pěstuje na zahradách, v našem prostředí by zimu nepřežila. Nesnáší totiž výkyvy teplot a nízkou vlhkost.

Kamélií existuje na dvě stovky druhů a podle kultivarů se mohou barevně lišit. Všechny ale potřebují dostatek světla, a to nejlépe takové stanoviště, kde nebudou přímé sluneční paprsky. Okno orientované na východ jim bude vyhovovat ze všeho nejlépe.

Kamélie jsou zvyklé na chladné klima, a proto potřebují teplotu mezi 5 – 15°C. Teplota by měla být ustálená a za žádných okolností by se neměla měnit. Kamélii bude dobře v zimních zahradách nebo v místnostech, kde se jednoduše netopí. Pokud se rozhodnete pěstovat ji v místnosti, kde je teplota vyšší, je potřeba rostlinu dostatečně zalévat a zvlhčovat i její okolí. Kamélie pěstovaná v těchto podmínkách pokvete rovněž, ale mnohem méně. Teplotu v místnosti je možné postupně navyšovat jakmile kamélie začne odkvétat a snížíme také zálivku. Až zase nasadí poupata a bude těsně před rozkvětem, zálivku zvýšíme a teplotu pomalu snižujeme.

Zemina kaméliím prospívá mírně kyselá a přesazuje se zhruba po dvou až třech letech. Čím je rostlina starší, tím více prodlužujeme intervaly. V zimním období, tedy když kamélie kvete, pravidelně přihnojujeme hnojivem bez vápníku.