Všeobecně o tomto kočičím plemenu
O původu norské lesní kočky se dodnes vedou spory. Podle jedné pověsti se vyvinuly z angorských koček, které byly do Norska dovezeny v 16. století. Podle druhé verze se původně vyvinula z divoké kočky, kterou ze Skotska dovezli Vikingové. K dlouhé srsti, drápům a loveckým schopnostem přispěly tuhé skandinávské zimy. Norská lesní kočka je však nepochybně jedno z nejstarších plemen.
Povaha norské lesní kočky
Norské lesní kočky se vyznačují klidným charakterem, trpělivostí a nevázaností. Svého majitele milují a skoro vždy k němu hodně přilnou. Vztah k dětem a ostatním domácím mazlíčkům je spíše rezervovaný. Norská lesní kočka miluje svobodu a je výbornou lovkyní.
Norská lesní kočka - srst
Norská lesní kočka má srst zdvojenou, dlouhou, hladkou, přiléhající k tělu, s dobře zřetelným hustým podsrstím. Na tvářích vytváří licousy, na zadní části těla a zadních končetinách tzv. „kalhoty". Každý rok jim také do zimy vyrůstá okolo ramen a krku tzv. „límec", který se v létě ztrácí. Podle barvy srsti se dělí na čtyři druhy.
Péče o srst
Srst vyžaduje větší péči v době línání, jinak stačí kartáčování jednou týdně.
Norská lesní kočka - základní údaje
Výška:
Norská lesní kočka je středních až velkých rozměrů. Standart přesnou výšku neuvádí.
Váha:
Váha norské lesní kočky se pohybuje v rozmezí od 3 do 9 kilogramů.
Tělo:
Statné, dostatečně masivní, pružné.
Nohy:
Nohy jsou dlouhé a silné. Zadní končetiny jsou o něco delší, než přední. Tlapy jsou široké a kulaté, na pohled těžké.
Hlava:
Trojúhelníkového tvaru, dlouhá, bez znatelné hranice mezi čelem.
Krk:
Krk je dlouhý a svalnatý.
Nos:
Nos je dlouhý a široký.
Uši:
Dlouhé, jejich konce jsou špičaté a mají štětečky, vzhledem stejně jako rys, stojaté, široce posazené.
Oči:
Norská lesní kočka má velké, kulaté a jasné oči. Jejich barva může být libovolná, ale v zásadě je v souladu s tělem.
Ocas:
Je dlouhý, typický pro tato plemena koček. Je pokrytý dlouhou srstí, která plihne a zakrývá zadní končetiny.
Diskuze