Krokodýl nilský - největší africký krokodýl

Krokodýl je pozůstatkem prehistorické doby. Do dnešní doby přežívá jako člen čeledi plazů, do které patřili i dinosauři. Způsob života krokodýla nám dovoluje nahlédnout do jeho fascinující minulosti.

Krokodýl nilský – obecné informace

Krokodýl nilský – životní prostředí

Krokodýl nilský se vyskytuje skoro po celé Africe, jižně od Egypta až po jižní Afriku. Jen v chladnějších oblastech severní Afriky a v bezvodých oblastech Sahary na něho nenarazíte. V místech svého výskytu žije krokodýl nilský na březích řek, vodních nádrží a jezer. Krokodýli tráví dny na břehu a noci ve vodě. V období dešťů, kdy se řeky vylévají z břehů, putují krokodýli na dlouhé vzdálenosti a do svého revíru se vracejí, až když voda opadne.

Krokodýl nilský – způsob obživy a potrava

Krokodýl nilský číhá na nepozorná zvířata, jež chodí k vodě pít. K jeho kořistím patří buvoli, lvi, divocí psi, gazely a příležitostně i člověk. Krokodýli poléhají na mělčinách, z vody jim vyčnívají nozdry a jejich oči pozorují, co se okolo děje. Na svou kořist se vrhají jako střela.

Krokodýl na svou kořist útočí na břehu a zatáhne ji pomocí svých silných čelistí do vody, kde ji pak utopí. Jelikož krokodýli neumějí žvýkat, není jejich kořist sežrána ihned. Nejprve ji zatáhne pod břeh nebo ke kmeni stromu a tam ji schová, aby za několik dní zetlela. Krokodýli svou ulovenou kořist žerou včetně kloubů, rohů a kopyt. V žaludku totiž mají silné trávicí šťávy a spolykané kamínky, kterými potravu rozmělňují.

Krokodýl nilský – rozmnožování

Samice krokodýla vyhrabávají na jaře hnízdo na břehu řeky a ukládají tam svá vejce. Hnízdo musí ležet blízko vody, ale zároveň musí být v bezpečné vzdálenosti, aby se vejce při stoupnutí hladiny neutopila. Samice vyhloubí jámu, která je ve stínu mělčí a na slunci hlubší.

Krokodýli se páří v mělké vodě, často po vzájemném souboji a několika předcházejících rituálech. Samice kladou do písku 30 až 70 vajec v pevné skořápce a ta hlídá po dalších 90 dní, dokud se mláďata nezačnou ve skořápce ozývat. Na tento signál samice krokodýla čeká a vyhrabává mláďata, v nutných případech skořápky sama začne rozbíjet.

Když se mláďata ze skořápky vylíhnou, samice je vezme do tlamy a odnáší je, jedno po druhém, do vody.

Někteří vědci tvrdí, že samice má na mělčině předem vyhlédnuté místo, hustě zarostlé vodními rostlinami. Tam si mláďata přinese, aby byla v bezpečí. Může se stát, že mláďata krokodýla padnou za oběť varanům, hyenám a čápům nebo se později stanou snadnou kořistí jiných krokodýlů, velkých ryb či orlů.

Krokodýl nilský – některé zajímavosti

Největší ze všech známých krokodýlů byl 7,5 metrů dlouhý, naopak nejmenší krokodýl měřil sotva 1,5 metrů.

Krokodýl nilský způsobuje v Africe ročně více úmrtí člověka než jakákoliv jiná zvířata.

Poměr velikosti vejce krokodýla k dospělému zvířeti je 1:4000.

Pohlaví mláďat krokodýla je určováno teplotou inkubace. Při teplotě menší než 30 °C se líhnou samičky, zatímco při teplotě na 33,9 °C přijdou na svět samci.