Latinský název fenka
Fennecus zerda
Rozšíření a způsob života fenka
Fenek ožívá převážně v noci, horký den tráví v hlubokých podzemních dírách, která si sám vyhrabává v písečných dunách. Ačkoliv je fenek blízce příbuzný lišce, žije velmi společensky. Často si jednotlivé nory propojuje a pak i patnáct zvířat žije pohromadě.
Vůdcem celé skupiny je vždy dominantní samec. U fenků je zajímavé, že si spolu hrají i dospělá zvířata. Někdy se dá dokonce i zpozorovat vzájemná péče o srst.
Večer fenek opouští svou stavbu a pozoruje okolí ze stínu, který většinou hledá za nějakým keřem či kamenem. Jakmile se trošku setmí, začíná hledat potravu v poušti.
Velké uši, které fenek nosí, nemají význam jen pro zachycování i těch nejslabších zvuků, ale i pro tělesné odpařování. Uši mu totiž zvětšují povrch těla, čímž pomáhají udržovat tělesnou teplotu na stejné úrovní i za toho největšího tepla.
Fenek již odjakživa sloužil obyvatelům Sahary jako zdroj masa. Buď ho chytali do pastí, vyhrabávali z nory nebo stříleli. Na mnoha místech je fenek v současnosti vyhuben nebo se vyskytuje jen velmi zřídka. Našli byste ho v pouštích a polopouštích v severní Africe, ale také na arabském ostrově.
Fenek – velikost, hmotnost, délka života
Délka hlavy a těla: 30 – 40 cm
Délka ucha: 10 – 15 cm
Hmotnost: 1 – 1,5 kg
Délka života: v zajetí až 12 let
Potrava fenka
Stejně jako fenkův příbuzný druh – lišky, živí se i on převážně masitou potravou. Není přitom ani trochu vybíravý. Loví například malé hlodavce a ještěrky. Když v noci běhá po písku, každou chvíli se zastaví, aby mu neunikl žádný zvukový projev hledané kořisti. Jakmile zpozoruje nějakého živočicha, okamžitě se za ním rozběhne.
Kromě malých savců žere fenek i hmyz, především pouštní kobylky. Bobule a plody rovněž patří k jeho oblíbeným lahůdkám, obzvlášť datle má rád.
Tak jako všechna zvířata, která žijí v pouštních podmínkách, dokáže i fenek určitou dobu vydržet bez vody. Když pak ale objeví nějakou vodní nádrž, ihned ji vypije, aby rychle uhasil svou žízeň.
Rozmnožování u fenka
Fenci se většinou páří v únoru. Ještě než je samička ve vrhu, tak si samička vyhrabe hlubokou noru a vystele si ji chlupy, palmovými vlákny a peřím. Zhruba za padesát dní vrhá samice dvě až čtyři mláďata.
Mláďata fenka jsou slepá a zůstávají s matkou v bezpečí nory hluboko pod zemí. Mají měkký, krátký a velmi světlý kožíšek na zádech s tmavým okrajem. Zpočátku jsou jejich uši ještě malé. Zhruba po dvanácti dnes se malým fenkům začínají otevírat oči. Po necelých čtyřech týdnech poprvé ochutnají pevnou stravu. Asi po sedmi týdnech jim vyrostou velké uši, také srst je již hustší a huňatější.
Mláďata jsou vychovávána samicí i samcem, ale často i staršími sourozenci z předešlého vrhu. V devíti měsících jsou fenci schopni se postarat sami o sebe. Často však ještě zůstávají se svými rodiči, aby se později mohli podílet na výchově svých sourozenců.
Fenek a jeho ochrana
Populace fenků byly po řadu let vybíjeny nesmyslným lovem. Dnes je ve velké části svého původního životního prostředí, zvláště pak na Středním východě, vzácný a na mnoha místech byl již bohužel vyhuben.
Diskuze