Dingo

Dingo vznikl z domácích psů původních obyvatel Austrálie. Je to neúnavný lovec, který při hledání své kořisti prochází rozsáhlé oblasti australských pouští a křovité buše.
Dingo

Dingo má svalné a silně stavěné tělo. Jeho srst bývá zbarvena různě, od světle zlatavé barvy po tmavohnědou až černou. Nejtypičtější jsou však dingové zbarvení zlatočerveně. Svým celkovým vzhledem se dingo podobá domácím psům.

Dingo – obecné informace

Řád: šelmy
Čeleď: psovití
Rod: Canis dingo
Délka: 1,5 metrů
Hmotnost: 20 kilogramů
Výskyt: Celá Austrálie a Nová Guinea

Dingo – způsob života

Dingo žije v rodinný skupinách v malých teritoriích. Toto území si smečka vždy brání proti nepřátelům. Mladí samci loví samotářsky a pohybují se volně na velkém území. Když tam je dostatek potravy, přidružují se k místním smečkám. V případě, že kořisti ubude, jsou ze smečky vyhnáni. Stáří jedinci dinga jsou často odháněni od zdrojů potravy, takže během krátké doby zahynou hladem.

Dingo – lov a potrava

Většina kořisti, kterou dingové loví vychází ven až v noci, proto mají převážně noční aktivitu. Podle velikosti očekávané kořisti vycházejí na lov buď jednotlivě nebo po smečkách. Pro dinga, kteří loví samostatně jsou nejsnadnější kořistí plazi nebo králíci. Pokud ale dingové loví ve smečce, dovedou ulovit i tak velké zvíře, jako je klokan obrovský.


Když se smečce podaří získat více potravy, než dokáže spořádat, zahrabávají její členové zbytky kořisti do země, aby je vyhrabali a sežrali v pozdější době.


Dingové požírají v dobách, kdy je nedostatek vhodnější potravy, larvy hmyzu, ptačí vejce nebo vodní ptáky. Během lovu velké kořisti vyhlédnutou oběť nejprve unaví pronásledováním a pak na ni zaútočí, zakousnou se a oběť stáhnou.

Dingo – rozmnožování

Samice dinga se dostává do říje na podzim nebo začátkem zimy. V tomto období bývají sledovány skupinkou zhruba dvanácti samců, kteří se sdružují poblíž každé samice do doby, než si jednoho z nich nevybere.


Štěňata se rodí asi o devět týdnů později. Samice přivádí mláďata na svět rok co rok ve stejné noře, pokud ji nezničí lidé. Po několika dnech se vydává samec i samice na stráž několik stovek metrů proti větru, aby včas dokázali zpozorovat případné nebezpečí. Hrozí-li nějaké nebezpečí, odnáší samice po jednom všechna svá mláďata do nového a bezpečnějšího úkrytu.


Mláďata rostou rychle, takže po krátké době musí jejich potravu zajišťovat oba rodiče.

Dingo – některé zajímavosti

Nejstarší kosterní pozůstatky dinga, které byly zatím nalezeny, pocházejí z doby asi před 3000 lety. Ale předpokládá se, že první dingové se objevili v Austrálii již před 4000 lety.


Jedna samice dinga dokázala během jediné noci odnosit svých šest mláďat do nové nory, která byla vzdálena devět kilometrů. Znamená to, že za tuto noc nachodila celkem 108 kilometrů.


Existují dědičné linie dinga, kteří se rodí bezocasí.


Dingové se velice často páří s domácími psy. Výsledkem pak je, že až 75 procent ze všech divoce žijících dingů jsou kříženci.

Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 4.0 Počet: 6 Nejlepší: 5 Nejhorší: 1

Diskuze

Podpořte projekt Cisterna pro hasiče Žulová nákupem v e-shopu s charitativním kalendářem a reklamními předměty.

Magazín pro všechny pěstitele, chovatele a domácí kutily. Články o pěstování rostlin, chovu zvířat a nových trendech v bydlení.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2024 Railsformers s.r.o., Zásady zpracování osobních údajů Nastavení Cookies