Zanechme menší ekologickou stopu
Ekologická stopa je uměle vytvořená jednotka, která určuje, kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk k dané činnosti, či kolik metrů čtverečních Země potřebuje pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po odpad, který člověk vyprodukuje. Někdy se pro přehlednost čísel používají též hektary.
Pro srovnání - jakou ekostopu po sobě zanechají obyvatelé různých zemí naší planety?
Průměrná ekologická stopa obyvatel (gha/osobu):
- Afghánistán - 0,1
- Etiopie - 0,8
- Indie - 0,8
- Nigérie - 1,2
- Čína - 1,6
- Ukrajina - 3,2
- Slovensko - 3,2
- Brazílie - 2,1
- Rusko - 4,4
- Japonsko - 4,4
- Německo - 4,5
- Izrael - 4,6
- Česká republika - 4,9
- Rakousko - 4,9
- Řecko - 5,0
- Španělsko - 5,4
- Francie - 5,6
- Velká Británie - 5,6
- Austrálie - 6,6
- Kanada - 7,6
- USA - 9,6
Ekologická stopa podle typu dopravního prostředku (m2/1000 osobo-km)
- Taxi 680
- Osobní auto 590
- Letadlo 500
- Autobus 430
- Motocykl 370
- Trajekt 220
- Vlak 210
- Kolo 20
- Chůze 0
Ekostopa jedné vyhozené hliníkové plechovky:
- 2,3x větší než u PET láhve, která skončí na skládce
- 4,3x větší než PET láhve, která se recykluje
- 9,1x větší než u tetrapak obalu, který skončí na skládce
Mizí zvířata i rostliny
Každým dnem mizí minimálně jeden živočišný druh - byť se jedná „jen" o hmyz. Totéž platí i pro zástupce rostlinné říše.
Mizí lesy
Masivní odlesňování se týká zejména nejchudších zemí, hlavně Jižní Ameriky a Afriky. Každoročně zmizí kolem 13 milionů hektarů lesů.
S tím jde ruku v ruce zánik biodiverzity, tj. živočišných a rostlinných druhů. Příčinami odlesňování je nejen zemědělství a chov dobytka, stavba dálnic a v poslední době i pěstování plodin pro výrobu alternativních „ekologických" paliv.
Hrozí globální oteplování
Globální oteplování je fakt, který málokdo zpochybňuje. Diskutuje se o jeho příčinách - většina vědců se přiklání k názoru, že za ním stojí aktivity člověka spojené s exhalacemi CO2. A ty stoupají, protože lidé chtějí konzumovat - a poptávka po zboží vyvolává jeho zvýšenou produkci a obráceně.
Hrozba světové migrace
S globálním oteplováním je spojena hrozba globální migrace - pokud v důsledku oteplování dojde ke zvýšení hladin oceánů, logicky dojde k migraci obyvatelstva ohroženého povodněmi, což s sebou přinese i všechny negativní důsledky (boj o prostor, o potravu).
Mysleme na to, co dýcháme
Omezení spotřeby a výroby se pozitivně projeví i na vzduchu, který dýcháme - stačí se podívat na smogovou mapu ČR a srovnat výskyt respiračních onemocnění v republice. Méně aut v našich ulicích znamená také méně výfukových plynů, a tím čistší vzduch - nehledě na to, že pohyb nám jen prospěje.
A co naše potrava?
Cílem zemědělské produkce je nasytit co nejvíce lidí s co nejnižšími náklady. Tedy i za použití pesticidů. Bude-li jediným kritériem našeho nákupu cena, nic se v tomto ohledu nezmění. Řešením je bio produkce, spotřebitel by však měl mít záruku kvality.
Mysleme na naše děti
Určitě nechceme, aby naše děti znaly lesy a divoká zvířata jen z filmů pro pamětníky. Také by nám nemělo být jedno, jaký vzduch dýchají a jestli to, co konzumují, obsahuje pesticidy či jiné chemické látky.
Ušetříme všichni
Myslet a chovat se ekologicky má svá pozitiva, která se projeví i na naší peněžence: místo auta (většinou v jednom voze sedí jeden pasažér) použijme MHD, vlak, kolo nebo své nohy; snižme teplotu vytápění bytu, místo koupání se sprchujme... Jsou to stokrát omílané, ale přesto (nebo právě proto) účinné způsoby, jak šetřit životní prostředí.
Plodnost populace v ohrožení
Lidským přičiněním se do životního prostředí dostává asi 55 tisíc druhů chemikálií. Zhruba tisícovka z nich může rozvrátit křehkou hormonální rovnováhu v těle lidí i zvířat. Velkým problémem se dnes jeví takzvané PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products), které se dostávají do vodních toků. Mezi PPCP patří nejrůznější léčiva, především paracetamol, kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, diklofenak, antibiotika, antiepileptika, betablokátory, regulátory tuků, orální antikoncepční prostředky, cytostatika, antidepresiva či kontrastní látky a stopovače používané při vyšetřeních, z kosmetických přípravků pak umělá pižma, která jsou obsažena v drtivé většině současných kosmetických výrobků, nebo aktivní látky filtrů proti spálení v opalovacích krémech. Léky se totiž v lidském těle „nevstřebají" úplně, jejich přebytky či metabolity člověk prostě - většinou s močí - vyloučí. Hormony, které se do vodních zdrojů dostávají kvůli hormonálním antikoncepčním přípravkům, jsou zatím nejvíce ohroženy organismy a živočichové žijící ve vodních tocích. V řadě evropských řek mají rybí samci prokazatelné samičí znaky. Kdy dojde na člověka?
Používejme selský rozum
Je totiž rozdíl chovat se ekologicky a „ekologicky". Příkladem druhého jsou biopaliva, která mají nahradit neekologický benzín a ropu. Nic proti, ale nové výzkumy a oficiální materiály z Británie, Bruselu a USA ukazují, že biopaliva způsobují životnímu prostředí zřejmě větší škody než benzin a nafta. Kvůli jejich produkci dochází k likvidaci milionů hektarů lesů a jejich přeměně na plantáže. To uvolňuje do ovzduší ohromné množství emisí a ruší jakýkoli teoretický přínos biopaliv.
Diskuze